Žáci 4. a 5. ročník. Projekt realizujeme s žáky 4. a 5. ročníku v rámci hodin Informatiky a Vlastivědy.
Žáci musí mít potřebné znalosti z předmětu Vlastivěda (Přemyslovců). Veškeré informace získají v rámci hodin Vlastivědy, jako podklad jim může sloužit učebnice Vlastivědy.
Dále jsou nutné základní znalosti práce v Tinkercadu, práce dle názorné ukázky. Poté by žáci měli být schopni vytvořit samostatně danou kartičku, dle přesně zadaných parametrů, dále by měli zvládnout kontrolu a základní úpravu před tiskem v programu PrusaSlicer.
Hlavním cílem projektu je seznámit žáky s 3D tiskem a s tím spojenou problematikou. Dále pak žáky naučit základy 3D modelování a v rámci mezipředmětových vztahů tímto způsobem vytisknout pomůcku do předmětu vlastivěda. Dále je možné, aby učební pomůcka byla nalepena na zeď ve třídě či na chodbě a sloužit jako výzdoba školy upevňující učivo žákům 4. a 5. ročníku.
Běžné vybavení IT učebny (notebooky pro každého žáka), běžný filament různých barev, internetové připojení na přístup na Tinkercad, software PrusaSlicer.
Příprava časové osy v hodinách Vlastivědy – odhadem 2 vyučovací hodiny.
Ukázka práce v Tinkercadu a PrusaSlicer – odhad 3 vyučovací hodiny.
Samotná práce na projektu – příprava kartiček včetně úprav v PrusaSlicer – odhad 4 vyučovací hodiny každý žák (celkem se projektu zúčastní 14 žáků 4. a 5. ročníku)
Orientační čas tisku všech kartiček – 56 hodin, spotřeba filamentu 778
Nejprve proběhne příprava časové osy v hodinách Vlastivědy. Žáci dopodrobna sestaví časovou osu Přemyslovců vč. potřebných údajů (max. 2 vyučovací hodiny).
Poté v hodinách Informatiky dostane každý žák informaci, kterou kartičku má jaký žák vytvořit. Získá také potřebné údaje o velikosti kartičky, druhu písma a umístění spojovacího dílku.
Rychlejší žáci vytvoří více kartiček, pomalejší méně.
V tuto chvíli mohou žáci pracovat samostatně. Důležitá je pak závěrečná kontrola vyučujícím, aby kartičky do sebe zapadly.
Poté probíhá úprava v PrusaSlicer. Z důvodu lepší kvality budeme volit tisk každé kartičky samostatně.
V závěru probíhá samotný tisk kartiček. A poté “postprocessing” - dodatečná úprava výtisků, např. přibroušení hran spojovacích dílků.
V první fázi tiskneme každou část jinou barvou (jednou barvou letopočty, jinou jména, Přemyslovská knížata, Přemyslovští králové, další barvou doplňující informace).
Poté si žáci v rámci hodin Vlastivědy vyzkouší sestavování časové osy.
V další fázi je možné udělat tisk jednou barvou, což je pro žáky těžší na správné sestavení časové osy. Tyto kartičky můžeme používat k procvičování učiva, ale i k ověřování již naučeného.
Dále lze tuto časovou osu nalepit na zeď oboustrannou lepenkou a využít ji buď opakovaně jako učební pomůcku nebo jako výzdobu třídy.
Následně je možné rozšířit projekt na časovou osu celého středověku či časovou osu od pravěku po současnost.
The author marked this model as their own original creation.